Musím z příspěvků platit daň?

Celé se to láme na jediné věci. Zákon jinak zachází s darem – tedy s penězi, které vám někdo dal jen tak, bez protislužby – a jinak s odměnou za vaši činnost, i když se jí říká „příspěvek“ a přijde přes QR kód.

Rozhoduje obsah vztahu, ne název tlačítka. Dostáváte peníze za to, že tvoříte, vysíláte nebo bavíte publikum? Pak je to odměna, i když si ji nikdo nenárokuje. Poslal vám jednou známý stovku, protože ho potěšil váš článek? To je dar.

Dary spadají mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Osvobozené jsou mimo jiné bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka nepřesáhne 50 000 Kč za zdaňovací období (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 5). Dvě věci, které se u toho nejčastěji chápou špatně:

• •Limit je na dárce, ne na celkovou sumu. Padesát tisíc se počítá zvlášť u každého člověka, který vám poslal peníze. Sto dárců po tisícovce se tedy do limitu vejde – pokud u nikoho z nich roční součet nepřekročí 50 000 Kč.
• •Při překročení se daní celá částka. Ne jen to, co je nad limitem. Když vám jeden člověk pošle za rok 60 000 Kč, zdaňuje se všech 60 000 Kč, ne deset tisíc.
• •Klíčové slovo je „příležitostně“. Ten samý člověk, který vám posílá dvě stě korun každý měsíc, už příležitostný dárce není – a tím osvobození padá bez ohledu na výši částky.

Tohle je nejčastější omyl mezi tvůrci: že se limit 50 000 Kč dá použít na cokoliv, co přijde na účet. Platí u dárku od babičky k narozeninám, ne u peněz, které vám chodí proto, že veřejně tvoříte. Jakmile příspěvek souvisí s vaší činností, jde o příjem ze samostatné činnosti podle § 7, ne o osvobozený dar. Na to, že jde o odměnu, ukazuje zejména:

• •Protislužba. Za příspěvek slibujete exkluzivní obsah, poděkování ve videu, zmínku loga, předběžný přístup, odměnu nebo cokoliv dalšího.
• •Soustavnost. Příspěvky chodí pravidelně a opakovaně, protože o ně pravidelně a opakovaně žádáte ve své tvorbě.
• •Souvislost s podnikáním. Tvorba, ke které se příspěvky váží, je vaše podnikání nebo přivýdělek – pak se dar přijatý v souvislosti s touto činností daní jako příjem z ní.

V takovém případě se s tím pojí i zbytek balíčku: zpravidla volná živnost, přiznání v příloze č. 1, možnost uplatnit paušální výdaje 60 % a odvody na sociální a zdravotní pojištění. To je přesně ten moment, kdy má smysl zaplatit hodinu účetnímu.

Přiznání podává ten, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Zaměstnanec, který má příjmy jen od svých zaměstnavatelů, ho nepodává, dokud jeho ostatní příjmy podle § 7 až § 10 nepřesáhnou 20 000 Kč za rok (§ 38g).

Zásadní detail: příjmy osvobozené od daně se do těchto limitů nepočítají. Pokud jsou tedy všechny vaše příspěvky skutečně příležitostné dary pod hranicí 50 000 Kč od jednoho dárce, kvůli nim vám povinnost podat přiznání nevzniká. Jakmile ale jde o odměnu za činnost, počítají se do limitu celé.

Pozn.: v roce 2026 prošla sněmovnou novela, která by měla tyto hranice od roku 2027 zvýšit na 100 000 Kč a 40 000 Kč. Než se na ni spolehnete, ověřte si, že je skutečně účinná.

DíkyDíky.cz je jen generátor QR kódu – nevidí, kdo vám kolik poslal, nevede statistiky a nevystavuje žádné doklady. Peníze jdou přímo mezi bankou dárce a vaší. Veškerá evidence je proto na vás a jediný podklad, který existuje, je váš bankovní výpis.

• •Stahujte si výpisy po celý rok. Banky drží historii omezenou dobu a v únoru už se to dohledává blbě. Jednou měsíčně uložit PDF nebo CSV stačí.
• •Sledujte součet za dárce, ne jen celkový. Limit 50 000 Kč se posuzuje u každého odesílatele zvlášť, takže obyčejná tabulka „jméno – datum – částka“ je přesně to, co potřebujete. Většinu práce udělá filtr nad exportem z banky.
• •Oddělte si účet. Příspěvky na stejném účtu, kde vám chodí výplata a odchází nájem, se rozklíčovávají mizerně. Samostatný účet jen na tvorbu zároveň řeší to, že své hlavní číslo účtu nechcete mít veřejně na internetu.
• •Poznamenejte si, za co to bylo. Jestli šlo o dar bez protislužby, nebo o odměnu za konkrétní věc, si za rok nevzpomenete – a přitom je to ta jediná otázka, na které celé danění stojí.

Sbírka na léčbu, na útulek nebo na pomoc po živelní pohromě se neřídí tímhle textem, ale zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Ten dovoluje konat veřejnou sbírku pouze právnické osobě – tedy spolku, nadaci nebo obci – a s ohlášením krajskému úřadu. Fyzická osoba veřejnou sbírku konat nemůže.

Pokud peníze vybíráte na svůj vlastní projekt a nejde o veřejně prospěšný účel podle toho zákona, pod režim veřejných sbírek nespadáte. Hranice mezi obojím není vždycky zřejmá, takže u větších sbírek pro třetí osobu si nastudujte příručku Ministerstva vnitra dřív, než začnete.

Pro toho, kdo peníze posílá, nevzniká žádná daňová povinnost – darovat můžete z už zdaněných peněz komukoliv. Odečíst si příspěvek od základu daně ale zpravidla nejde: § 15 zákona o daních z příjmů umožňuje odpočet jen u darů na vyjmenované účely a vyjmenovaným příjemcům (věda, vzdělávání, kultura, charita, zdravotnictví a podobně). Příspěvek tvůrci na mikrofon mezi ně nepatří.

Když příspěvky posíláte jako firma, je to znovu jiná situace – typicky jde o reklamní plnění nebo o dar podle stejného paragrafu a patří to na stůl vašemu účetnímu.

Daňové limity se mění častěji, než by člověk čekal – hranice pro osvobození příležitostných darů byla ještě v roce 2023 na 15 000 Kč. Než se podle téhle stránky zařídíte, zkontrolujte si aktuální znění přímo u zdroje:

• •Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – hlavně § 7, § 10 odst. 3 a § 38g.
• •Finanční správa – daň z příjmů fyzických osob – formuláře, pokyny a termíny.
• •Váš finanční úřad. Na konkrétní dotaz odpoví i telefonicky a je to zdarma.